geo Drážďany 2015

Najednou přiletěl email od ladabohac, že jsme dlouho nikam nejeli… Mohli bychom vyrazit do Drážďan. Nápad se mi moc líbil, protože jsem se tam chtěl již dlouho podívat. Postupně se k události na G+ připojovali další a další kačeři, vlastně k tradičnímu jádru, které již několik let jezdí společně za krabičkami, se připojili další.

V sobotu 4. 4. 2015 budík zvonil již ve 4:00 (klasika na první vlak). Zkontroloval jsem mobil, zda jsou ostatní také vzhůru a cestě do Němec nic nebránilo. Podle skvěle připraveného itineráře jsme postupně všichni nastoupili do vlaku až celá naše skupina čítala 23 členů.

Cesta vlakem probíhala celkem příjemně rychle. Řešily se tradiční kačerské otázky, kdo kde kdy byl, vzpomínky na předešlé akce a plány na akce budoucí. Nechybělo ani tradiční Lidl-pivo a zákusky z cukrárny U Boháčů. Jen maaaca měl pivo vlastní, ale to je trochu jiná story.

Aquacentrum Babylon
Aquacentrum Babylon

Při přestupu v Liberci jsme měli čas dokonce na čtyři krabice. Ještě v brzkém ránu jsme prošli kolem aquaparku Babylon a IQ parku a do zvláštního libereckého průchodu, aby jsme na novém autobusovém nádraží zakončili s DNF.

Raději rychle zpět a včas nastoupit do vlaku společnosti Trilex, který nás měl dovést až do Drážďan. Cestou jsme projeli hned tři státy Česko, Polsko a Německo. V Oblasti Frýdlantského a Šluknovského výběžku to není samozřejmě nic neobvyklého. Projeli jsme třeba Žitavou, kde jsme byli již před dvěma lety. Bohužel na trati byla výluka a tak jsme museli v Radebergu přestoupit na autobus.

Zkušenější cestující běželi od vlaku na zastávku náhradního autobusu, aby nastoupili hned do toho prvního. Pochopili jsme to až později, když jsme dlouho čekali na další spoj a říkali si, že musí přijet minimálně ještě dva autobusy. Nepřijeli. No namačkali jsme se do toho jednoho. Byl to otřesný zážitek. Narvaný autobus k prasknutí, že sotva šly zavřít dveře. Na předměstí Drážďan – Klotzsche to bylo asi 10 km, ale připadalo to jako věčnost. Navíc s námi řidič cloumal stylem brzda – plyn. Ptám se tedy: „Kde je ta pověstná německá preciznost?“ Selhala.

Na předměstí jsme opět nastoupili do vlaku. To byla úleva. Toto zdržení nás stálo minimálně hodinu času, které jsme mohli věnovat kešování v Drážďanech. Na hlavní drážďanské nádraží jsme přijeli od severu, když jsme objeli Nové a Staré město. Krásné nádraží, ne obrovské, ale velké. Trochu mně připomíná náš „Wilsoňák“. Začalo poznávání cíle naší cesty.

Hlavní nádraží Drážďany
Hauptbahnhof Dresden

Samozřejmě první keší byla ta věnovaná „Hauptbahnhofu“. Odlov bezproblémový i díky fotohintu, ale zážitek s podroušeným maaacou, který vlezl do kolejiště a následně přijel rychlík bych nechtěl zažít znova. Vylezli jsme před nádraží a vydáváme se severně směrem ke Starému městu.

Na Prager Strasse jsme prošli kolem pěší zóny s fontánou podobnou bruselskému Atomiu a kolem několika restaurací a kaváren. Další keš nalézáme dobře ukrytou u kulaté stavby Rundkina, kde hraje i Divadlo mladé generace. Pak jsme prošli kolem nevzhledného parkoviště na Ferdinandplatz až na Waisenhausstrasse k asi nejstarší keši v Drážďanech „Dresdens schönster Gulli“ z dubna roku 2004, která je blízko rušného kruhového objezdu.

Stále jsme měli na dohled vysokou věž Nové radnice, ke které teď směřovali naše kroky. Tu jsme obešli a dorazili jsme k prvnímu kostelu. Hlavní evangelický kostel se jmenuje Kreuzkirche. Zde byla velitelem vyhlášena kratičká pauza na snědení jablka. Hned vedle se nalézá Altmark – staré tržiště. Myslím, že se zde konají ty vyhlášené adventní trhy. Možná by stálo za to se sem v předvánočním čase ještě podívat.

Frauenkirche, „Kostel (naší) paní“
Frauenkirche, kostel Panny Marie

Průzorem mezi domy už vidíme Frauenkirche, kostel Panny Marie. Asi největší dominantu Drážďan, na kterou jsem se těšil. Bohužel také následují 2x DNF a trochu se kazí počasí. Po sluníčku přišel šedivý mrak a dokonce na nás spustil několik vloček. Ale naštěstí to netrvalo dlouho a jarní slunce se vrátilo.

Barokní kostel má největší kopuli na sever od Alp zvanou die Steinerne Glocke neboli kamenný zvon. Stavba o celkové výšce 91,23 m, šířce 41,96 m a délce 50,02 m byla vybudována ze saského pískovce.

Kostel byl kompletně zničen jako důsledek náletu na Drážďany v noci z 13. na 14 února roku 1945. Stavba samotná sice přímo zasažena nebyla, pískovec ale neustál vysoké teploty okolo 1 200°C , které byly způsobeny rozsáhlým požárem, jenž tehdy postihl celé centrum města. 15. února ráno se kopule kostela zhroutila.

Hromada trosek a kamenů byla ponechána v centru města na dalších 45 let jako připomínka 2. světové války. Krátce po jejím skončení se nicméně začalo s jejich číslováním a konzervováním. Vzpomínky a pieta místa zabránila komunistickým úřadům v odstranění trosek a vytvoření parkoviště. Roku 1966 se stala ruina oficiálním památníkem proti válce.

Vyhlídková jízda kolem Frauenkirche, „Kostel (naší) paní“
Vyhlídková jízda kolem Frauenkirche

Samotná rekonstrukce, nejkomplikovanější v dějinách světové architektury, trvala 12 let. Započala v roce 1994 tříděním, evidencí a restaurováním 22 tisíc kubíků sutin. Každý kámen dostal pětimístné identifikační číslo a byl ze všech šesti, později z úsporných důvodů ze čtyř stran ofotografován; kameny byly následně identifikovány a označeny pro znovupoužití ve stavbě. Originální stavební plány z 18. století se však nezachovaly. Informace o původní stavbě byly čerpány ze starých obrazů a fotografií a z dokumentace opravy kostela realizované ve 20. letech 20. století; studovaly se výpovědi svědků osudové noci a z nich se rekonstruoval postup zkázy. Podle nich byl sestaven přesný počítačový 3D model stavby v měřítku 1 : 20. Každé původní části bylo určeno příslušné místo v modelu – do stavby se tak podařilo zakomponovat 43% původních součástí. Ty jsou oproti novým částem výrazně tmavší. Podařilo se např. objevit plnou čtvrtinu obvodového zdiva – 8 390 kusů, použít však šlo jen 3 634 kamenných bloků.

Architekti upravili proti původním plánům zejména podzemní prostory, kde vznikl koncertní sál. Všechny nosné pilíře byly nově postaveny z pískovce. 12 000 tun vážící kopule byla vytvořena postupným skládáním přesně opracovaných kamenných částí na nosný dřevěný skelet, který byl nakonec odstraněn. Frauenkirche byla vysvěcena 30. října 2005, v předvečer protestantského svátku Den reformace.

Společné foto v poyadí Katedrála Nejsvětější Trojice
22 Czech Cachers

Od tohoto skvostu jsme doputovali až na Divadelní náměstí s budovou Saské opery a Katedrálou Nejsvětější Trojice. Přes řeku Labe a Augustův most jsme zavítali také do Nového města plného zeleně a také k odlovu historické webcam keše na Carolaplatz. Podél řeky a nějakých saských ministerstev jsme se dalším mostem vrátili na levý břeh.

Došli jsme až na začátek Großer Garten, (Velké zahrady) kde přímo v centru města stojí prosklená továrna Volkswagen. Na větší prohlídku tohoto zeleného parku již nebyl čas a tak jsme pokračovali kolem moderního fotbalového stadionu s fan-shopem. Takový stadion u nás nemají ani prvoligová družstva a to tu hrají až 3. ligu.

Naše kroky již mířily zpět k nádraží, abychom včas nastoupili do vlaku, který kvůli výluce vyjížděl o půl hodiny dříve. Dokonce se k nám připojil zpět Maaaca, který si na Drážďany udělal individuální plán a tak jsme se zase všichni v pořádku vrátili. Tentokrát jsme již NAD zvládli a v pohodičce nasedli do zpátečního vlaku. Nechali jsme krásné Drážďany za zády. Město se tak trochu podobá Praze, kde na malém kousku je k vidění mnoho starých, ale i zcela moderních staveb. Krásný výlet.

S krátkou jedno-kešovou zastávkou v Hrádku nad Nisou a nákupu v marketu (někdo pivo, někdo sušenky) jsme přestoupili v Liberci a vezli se zpět k domovu.

Na závěr je potřeba poděkovat ladabohac za precizní naplánování a zorganizování akce.

Závěrečný sumář:

Cesta vlakem stála na osobu 240 Kč.

Odloveno 32 krabiček (z toho 28 německých) + 2x DNF.

Nachozeno 13 km v Drážďanech a 2 km v Liberci.

Fotky ke shlédnutí na Flikru.

Track map:

Dresden track map
Dresden track map