JH konečně skončil

Jiráskův Hronov konečně skončil. Proč konečně? „Umělci“ tento rok vytvořili opravdu rekord! Z pátka na sobotu hráli až do šesti do rána – opravdu se při tom spát nedalo.

Původně jsem měl v úmyslu vyrazit do ulic a udělat nějaké reportážní fotografie, ale byl jsem tak rozezlen na ten stan na školním dvoře, ze kterého každý večer (a noc) vyhrává hudba, že jsem nakonec žádné fotky neudělal. Nakonec jsem se nedostal ani na focení tradičních světýlek nad řekou. Prostě nebyl čas, snad za rok.

Jiráskův Hronov a „umělci“

Tak nám to zase začalo….

Již 74. ročník ochotnického divadelního festivalu Jiráskův Hronov (dále jen JH) opět začal a přidělal domorodému obyvatelstvu nejednu vrásku na čele. Všude se můžeme dočíst, jak skvělé setkání umělců to je a dokonce svou účastí to podpořil ministr Dostál, který již tradičně festival zahajoval. No jo, jenže milý umělci se po večerním představení chtějí bavit a zpěv – nebo spíše řev – je slyšet až do rána. Pak se dopoledne někam uklidí, aby nabrali síly na další večer. A co na to řadoví obyvatelé Hronova? Myslíte, že se jim také vesele vstává v pět do práce, když jim „umělci“ do čtyř do rána pod okny řvou? Já jsem tedy zrovna fit nebyl.

Nemyslete si, že jsem nějaký zatvrzelý antidivadelník. Já také rád zajdu na nějaký ten kus do divadla, ale raději jindy než o JH.

Jedna perlička na závěr, co se po Hronově povídá. Při zahajování mluvila paní starostka něco v tom smyslu, že mají být obyvatelé Hronova k návštěvníkům vstřícní a kdesi cosi. No a když si někteří byli po dnešní noci stěžovat na noční neklid, tak jim kdosi z radních odvětil, že máme být více tolerantní. (No voni ty radní totiž bydlí na okraji města a tam je nikdo ze spánku neruší).