Trasa: Hronov, Náchod, Peklo, Rokolský most, Rzy, Olešnice v Orlických horách, Ruské údolí, Kutl, Lewin Klodzki, Kudowa-Zdroj, Malá Čermná, Žďárky, Hronov. (63 km)

Peklo

17.7.2009 – Sedím u počítače a venku prší. Prší dost. Je sotva sedmnáct stupňů. Se včerejším počasím se to nedá vůbec srovnat. Teplota se místy vyšplhala až ke 34 °C  bezvětří a jasno. Byl pátek a já měl volno, proto jsem neváhal a již dopoledne vyrazil na kolo.

Neujel jsem ani 500 m a musel jsem se vrátit, protože jsem si zapomněl mobil. Přeci jen jedu sám a tak je to taková krabička poslední záchrany. Z Hronova po cyklostezce do Náchoda a dále přes Ostrovy do Pekla ubíhala cesta bez problémů. Jen pár bruslařů se přimotalo do cesty. Po těch deštivých dnech jsem měl radost z teplého a slunného počasí. Do Pekla jsem dorazil bez většího úsilí a nemusel bych snad ani zastavovat, ale v obavách z velmi parného dne, jsem si zde koupil limonádu. Tím jsem ušetřil část z mé litrové láhve, kterou jsem si vezl sebou. Z další výbavy jsem v kapsách na dresu vezl kapesníky, cyklo-lekárničku, peníze, doklady a již vzpomínaný mobil. V kapsičce na rámu jsem měl ještě dlouhý dres (trochu paranoia) a foťák.

Continue reading →

Trasa: Hronov, Velký Dřevíč, Kozínek, Sudety, Machov, Řeřišným, Machovský kříž, Pasterka, Karlow,  Bukowina, Pstrazna, Doly, Žďárky, Hronov.

Machovský kříž

Zdroj 6.7.2009 – Nestálost počasí a samé přeháňky a bouřky dělá problém při správném výběru, kdy vyrazit na kolo. Ale tentokrát to vyšlo dokonale. Letos poprvé jsme vyrazili všichni tři s Michalem a Pepou. Měli jsme sraz v půl desáté, ale Michal měl drobet zpoždění. Mezitím u nás zastavili tři bikeři a ptali se na cestu, nakonec jsme se domluvili, že pojedou s námi, protože byli z Kladna a neznali to tady. Michal dorazil a tak jsme mohli vyjet. Už takto dopoledne bylo vedro.

První část cesty je již klasika z Hronova přes Lísky do Dřevíče a kolem dřevařských závodů na Kozínek. Tady je cesta dolem Metuje dost bahnitá po neustálých deštích, ale to jsem všem zdůrazňoval už na začátku. Stále tu ještě ležel strom přes cestu po nedávných vichrech. Za Kozínkem to bylo podobné, jen v řece nebylo tolik vody co před týdnem. Vyhoupli jsme se na asfaltku na Machov. Pod Srbečákem jsme zabočili na oblíbené Sudety, abychom nemuseli jet po silnici. Přesto jsme se na silnici vrátili abychom dorazili na machovské náměstí. Mysleli jsme, že si dáme pivo, ale hospoda byla zavřená. Bylo sotva půl jedenácté a pondělí, navíc svátek. Takže jsme se občerstvili ze vlastních zásob a pokračovali dál do Řeřišného. Tady toho měl už Pepa asi dost, protože odmítl jet mojí zkratkou po červené turistické a raději jel po silnici. V Řeřišném jsme se zase sjeli. Ve stoupání k rozcestí U Zabitého Pepa údajně (my si to nemyslíme, spíše nepřiznal, že nemůže) potřeboval na záchod. Od Zabitého nás totiž čekal nesadističtější výstup k Machovskému kříži. Byl to skutečně očistec. Michal to natřikrát dal, já šel kus pěšky. Kdysi zde byla cesta z obrovských balvanů, nyní jsou zasypány šotolinou s kamením.

Continue reading →

Trasa: Hronov, Lísky, Kozínek, Bezděkov, Radešov, Police, Žďár n.Met.,Bukovice, Police, Hronov.

11.6.2009 – Včera jsem se vydal i přes nepřízeň počasí opět na kole poznat nové cesty, kde jsem ještě nebyl. Cíl byl striktně dán – Bukovice, neboť zde hráli hronovští volejbalisté zápas. Již týden přetrvávají silnější či slabší přeháňky a teplo také moc nebylo, okolo 15 stupňů. Na cestu jsem si vzal do batohu nějaké suché triko na přestrojení a pro jistotu i pláštěnku. Přes boty jsem natáhl návleky proti vodě a mohl jsem vyrazit.

Úvodní část z Hronova až ke „dřevařským“ po mokrém asfaltu nebyla nějak zvláštní. Až kolem řeky Metuje bylo dost bahno a musel jsem jet opatrně, protože to dost klouzalo. Ale mě to i v takovém terénu baví, i když kolo bylo zablácené hned od počátku. Na Kozínku jsem přejel hlavní cestu a pokračoval podél Metuje přes lávky až k silnici na Machov. Cesta od Kozínku byla teké rozmoklá, ale nebylo zde tolik bahna. Následoval krátký přesun po asfaltce pod Vysokou Srbskou, kde jsem zabočil vlevo po trase, kde se jezdí Sudety. Tato část byla nejhorší. Rozmoklá cesta, bahno a především kluzké kameny znepřijemňovaly stoupání k Bezděkovu. V nejobtížnějším místě jsem ztratil rovnováhu. Naštěstí jsem se stačil „vycvaknout“. Na Bezděkově jsem přejel napříč hlavní cestu a pokračoval cyklostezkou č. 4152 do Radešova. Na klesající cestě se střídá šotolina se štěrkem a až v Radešově se najede na asfalt. Z Radešova do Police je poměrně prudký sjezd, při kterém mě kolo zacákalo až v obličeji a kluzká vozovka nedovolovala jet příliš rychle. V Polici jsem vjel přímo do „Polického tobogánu“ – to jsou ty dva nové kruhové objezdy a z nich odbočil stoupáním do Žďáru. Než jsem sjel z kopce do Žďáru mohl jsem asi odbočit vpravo a nepřišel bych tak o nastoupané metry, ale tuto alternativu si nechám na někdy příště. Takže jsem dle plánu sjel dolů a před potokem odbočil vpravo. Podél potoka jsem projížděl mezi pěknými domky mírným stoupáním a najednou se přede mnou objevila zástavba Bukovice a Police. Hned jsem poznal, že jsem dorazil na mě dobře známé místo s volejbalovými kurty. Právě včas, soupeři se začali rozcvičovat. Continue reading →